Pouhými několika kliknutími myši lze vkládat krycí plechy do ocelových přípojů. Pro zadání máte k dispozici známé typy 'Odsazení' nebo 'Rozměry a poloha'. Při zadání referenčního prutu a roviny řezu tak ani není třeba použít komponentu Ořez prutu.
Tato komponenta vám umožňuje zcela jednoduše modelovat například krycí plechy na koncích sloupů.
Stavět metodou cihla na cihlu má ve stavebnictví dlouhodobou tradici. Addon Posouzení zdiva vám umožňuje posuzovat zdivo metodou konečných prvků. Jeho vývoj probíhal v rámci výzkumného projektu DDMaS – Digitizing the design of masonry structures (digitalizace návrhu zděných konstrukcí). Materiálový model zde simuluje nelineární chování kombinace cihel a malty s využitím makromodelování. Chcete se dozvědět více?
Pro proces optimalizace máte k dispozici dvě metody pro nalezení optimálních hodnot parametrů podle kritéria hmotnosti nebo deformace.
Nejúčinnější metodou při krátké době výpočtu je přírodou inspirovaná optimalizace rojem částic (PSO). Už jste o ní slyšeli nebo četli? Tato technika umělé inteligence (AI) vychází z analogie s chováním rojů nebo hejn zvířat při hledání místa odpočinku. V takových rojích najdete mnoho jedinců (v optimalizaci např. hmotnost), kteří rádi zůstávají ve skupině a následují skupinu. Předpokládejme, že každý jednotlivý člen roje má potřebu odpočívat na optimálním místě (nejlepší řešení - např. nejnižší hmotnost). Tato potřeba se s přiblížením k místu odpočinku zvyšuje. Chování roje je tak ovlivněno také vlastnostmi prostoru (viz diagram výsledků).
Proč zrovna exkurze do biologie? Je to prosté - proces PSO v programu RFEM nebo RSTAB probíhá podobně. Průběh výpočtu začíná optimalizačním výsledkem náhodného přiřazení optimalizovaných parametrů. Přitom se opakovaně stanovují nové optimalizační výsledky s různými hodnotami parametrů, které vycházejí ze zkušeností s dřívějšími modelovými mutacemi. Tento proces pokračuje, dokud není dosaženo zadaného počtu možných mutací modelu.
Kromě této metody máte v programu k dispozici metodu dávkového zpracování. Tato metoda se pokouší zkontrolovat všechny možné modelové mutace náhodným zadáním hodnot pro optimalizační parametry, dokud není dosaženo stanoveného počtu možných modelových mutací.
Obě metody kontrolují po výpočtu mutace modelu také pokaždé aktualizované výsledky posouzení z addonů. Dále uloží variantu s příslušným výsledkem optimalizace a přiřazením hodnot optimalizačních parametrů, pokud je využití <1.
Odhadované celkové náklady a emise můžete stanovit z příslušných součtů jednotlivých materiálů. Součty materiálů se skládají z dílčích součtů prutových, plošných a objemových prvků na základě hmotnosti, objemu a plochy.
Pro použití Modelu budovy máte dvě možnosti. Můžete ho vytvořit na začátku modelování konstrukce nebo ho aktivovat později. Přímo v Modelu budovy pak můžete definovat podlaží a manipulovat s nimi.
Při manipulaci s podlažími můžete jejich konstrukční prvky pomocí různých možností upravovat nebo zachovat.
Program RFEM udělá část práce za vás. Například automaticky generuje výsledkové řezy, takže si můžete snadno ušetřit spoustu výpočtů.
Půdní těleso můžete zadat a modelovat bez okolků přímo v programu RFEM. Přitom máte možnost kombinovat materiálové modely podloží se všemi běžnými addony programu RFEM.
To umožňuje analýzu celkových modelů s kompletním ztvárněním interakce konstrukce s podložím.
Z materiálových údajů, které jste zadali, se automaticky spočítají všechny parametry potřebné pro výpočet. Program z toho pak pro vás vygeneruje pro každý konečný prvek závislosti napětí-přetvoření.
Mají se kromě statických zatížení uvažovat i jiná zatížení jako hmoty? Program vám to umožňuje pro zatížení na uzly, pruty, linie a plochy. Nejdříve musíte při zadávání požadovaného zatížení vybrat jako typ zatížení Hmotnost. Pro taková zatížení definujte hmotnost nebo komponenty hmoty ve směru X, Y a Z. Pro hmoty v uzlech můžete také zadat momenty setrvačnosti X, Y a Z pro modelování složitějších hmotných bodů.
Webová služba a API vám otevírají řadu nových možností. Můžete ovládat všechny objekty obsažené v programech RFEM 6 a RSTAB 9, a vytvářet tak své vlastní desktopové nebo webové aplikace. S volně dostupnými knihovnami a funkcemi lze sestavovat vlastní posouzení, efektivně modelovat parametrické konstrukce a vyvíjet optimalizační a automatizační procesy v programovacích jazycích Python a C#. Zní to zajímavě? Pak se zde dozvíte více!
Pro usnadnění zadávání jsou přednastaveny plochy, pruty, sady prutů, materiály, tloušťky ploch a průřezy. Na mnoha místech programu lze použít funkci [Vybrat] pro grafický výběr. Kromě toho lze využít přístup ke globálním databázím materiálů a průřezů.
Zatěžovací stavy, kombinace zatížení a výsledků je možné libovolně slučovat do různých návrhových případů.
Kombinace plošných a prutových prvků a samostatných posouzení umožňuje modelovat a analyzovat pouze kritické části, jako jsou rámové rohy, pomocí plošných prvků. Ostatní části modelu lze posoudit pomocí analýzy prutů.
RSECTION obsahuje rozsáhlou databázi válcovaných profilů a parametrických tenkostěnných a masivních profilů. Můžete je kombinovat nebo přidávat nové prvky.
Grafické nástroje a funkce umožňují modelovat složité tvary průřezů jako v CAD nástrojích. Grafické zadání podporuje mimo jiné oblouky, kružnice, elipsy, paraboly a křivky NURBS. Můžete také importovat DXF soubor a použít ho jako základ pro další modelování. Bez problému a s minimálním úsilím lze modelovat i průřezy složené z různých materiálů.
Parametrické zadání dále umožňuje zadat rozměry průřezu a vnitřní síly tak, aby byly závislé na určitých proměnných.
Po otevření přídavného modulu je třeba vybrat typ přípoje (momentový nebo kloubový přípoj I-nosníků). Jednotlivé uzly lze vybrat graficky v modelu RFEM/RSTAB.
Přídavný modul RF-/JOINTS Steel - DSTV automaticky rozpozná průřez včetně příslušného materiálu a ověří, zda je možné provést posouzení přípoje podle směrnice DSTV. Kromě toho lze modelovat a posuzovat staticky podobné přípoje na několika místech v nosníkové konstrukci.
Po otevření přídavného modulu je třeba vybrat typ spoje (čelní deska nebo konzola). Jednotlivé uzly lze vybrat graficky v modelu RFEM/RSTAB.
V přídavném modulu RF-/JOINTS Steel - SIKLA se kontroluje průřez a materiály připojených prutů. Konstrukčně podobné přípoje lze modelovat a posuzovat na několika místech v konstrukci.
V závislosti na průběhu výstavby se vytvoří základní model a uloží se pod různými názvy. Tyto statické modely se pak použijí pro superkombinaci. Superpozici lze provést stejným způsobem jako u kombinace výsledků v programu RSTAB.
Modelováním různých konstrukčních nebo provozních podmínek lze znázornit různé geometrické okrajové podmínky: V modelu je například možné přidat nebo odstranit podpory, pruty či pružná podloží.
V programu RFEM máte k dispozici nové užitečné typy modelů:
2D | XZ | 3D
2D | XY | 3D
1D | X | 3D
Tyto typy modelů vám umožňují modelování v 1D nebo 2D prostředí (s volitelným natočením průřezu ve všech směrech), ale s trojrozměrným zatížením a z toho plynoucími 3D vnitřními sílami.
Nejdříve je třeba vybrat typ stožáru a příslušné materiály a průřezy. Geometrie stožáru se definuje na základě jednotlivých segmentů stožáru. Sklon prvků stožáru lze stanovit určením příslušné šířky nebo pomocí poměrného sklonu.
Po zadání ramen stožáru lze zadat různá vyztužení příhradového stožáru. Přitom je možné zadat podrobné údaje o svislých a vodorovných ztuženích nesymetrických stožárů, vodorovných pásech i vnitřních ztuženích. K dispozici je rozsáhlá databáze parametrizovaných typů ztužení.
Všechny vstupní tabulky obsahují interaktivní grafický náhled, který usnadňuje modelování stožáru.
Při modelování sloupu jsou k dispozici různé varianty. Zadání geometrie usnadňuje grafické znázornění. Úpravy se automaticky aktualizují. Z databáze materiálů lze vybrat odpovídající třídu pevnosti dřevěného materiálu. K dispozici jsou třídy pevnosti pro lepené lamelové dřevo, topol a jehličnaté dřevo definované v příslušných normách.
Dále je možné databázi rozšířit o vlastní třídu pevnosti s uživatelsky definovanými vlastnostmi materiálu. Zatěžovací stavy jsou pro kontrolu znázorněny graficky a zatížení se kombinují v automaticky generovaných kombinacích zatěžovacích stavů.
Pro modelování těles v programu RWIND Basic naleznete v programu RFEM nebo RSTAB k dispozici speciální rozhraní. Zde zadejte směry větru pro posouzení nastavením příslušných úhlů vzhledem ke svislé ose modelu. Zároveň také zadejte profil větru a intenzity turbulence v závislosti na výšce na základě příslušné normy. Kromě těchto údajů použijte ještě globálně uložené parametry pro vytvoření vlastních zatěžovacích stavů se stacionárním výpočtem pro nastavené úhly.
Program RWIND Basic můžete ovládat také přímo bez speciálního rozhraní v programu RFEM nebo RSTAB. V takovém případě se tělesa či okolní terén modelují přímo v programu RWIND Basic na základě importovaných souborů VTP, STL, OBJ nebo IFC. Zatížení větrem v závislosti na výšce a další údaje z oblasti mechaniky proudění můžete zadat přímo v programu RWIND Basic.
Půdní vrstvy se u zemních sond zadávají v přehledném dialogu. Příslušné grafické zobrazení podporuje srozumitelnost a usnadňuje kontrolu vstupu.
Uživatel má k dispozici rozšiřitelnou databázi vlastností půdních materiálů. Pro realistické modelování chování půdního materiálu jsou k dispozici Mohrův-Coulombův model a model zpevnění zeminy.
Definovat lze libovolný počet zemních sond a půdních vrstev. Podloží se generuje ze všech zadaných zemních sond prostřednictvím 3D těles. Přiřazení ke konstrukci se provádí pomocí souřadnic.
Výpočet tělesa podloží probíhá nelineární iterační metodou. Vypočítaná napětí a sedání se zobrazí graficky a v tabulkách.
Při modelování nosníku jsou k dispozici různé varianty. Zadání geometrie usnadňuje grafické znázornění. Úpravy se automaticky aktualizují. Pro posouzení mezního stavu použitelnosti je možné nastavit průhyb konzoly nezávisle na průhybu pole nosníku.
Pro zadávání stálých zatížení (např. střešní konstrukce) je k dispozici rozsáhlá a rozšiřitelná databáze materiálů. Integrované generátory usnadňují vytváření různých zatěžovacích stavů pro zatížení větrem a sněhem.
Zatěžovací stavy jsou pro kontrolu znázorněny graficky a zatížení se kombinují v automaticky generovaných kombinacích zatěžovacích stavů podle EC 5. Tím se požadovaná vstupní data redukují na minimum. Zatížení lze definovat také ručně.